Doodle, slovo, které vtrhlo do našeho života spolu s omalovánkami
Člověk bez výtvarného vzdělání se většinou v terminologii, kterou kreslíři používají, pořádně nevyzná. Jak postupně novému kreativnímu koníčku propadáme, dostávají se nám do krve nová slovíčka. Třeba takové doodle nebo doodling. Znali jste tenhle výraz dřív, než jste začali s omalovánkami? A víte, co přesně tohle slovo znamená?
Přinesl doodle Kerby Rosanes?
Do našeho povědomí určitě. Jeho první antistresová omalovánka Doodle Invasion k nám dovedla invazi doodlíků. Změti příšerek na nás vyskakovali z každého obrázku a my jejich vybarvování zcela propadli. Následovali Animorphia a Imagimorphia a pojem doodle dostal novou podobu. I v těchto obrázcích jsou poschovávané postavičky různých tvarů a fantazie, ovšem nejsou již v omalovánkách tím hlavním motivem. A nás napadá, co tedy ten výraz doodle přesně znamená?
Doodlujeme všichni
A pravděpodobně doodlovali i naši rodiče a prarodiče. Stačilo, aby měli po ruce tužku, papír a nudili se. Třeba při přednášce ve škole, při dlouhém telefonním hovoru s kamarády, nebo když je chytla lenivá chvilka a nic se jim nechtělo.
Výraz doodle totiž znamená bezmyšlenkovité čmárání. Jen tak popadnout pastelku, tužku, propisku a nechat jí klouzat po papíru. Žádné skicování nebo přemýšlení o tom, co kreslíme. Jen krátíme krátkou chvíli a zaměstnáváme ruce.
Zkuste najít své staré školní sešity a prohlédnout si je. Neukrývají třeba po stranách zápisků malé kresbičky? Máte vyzdobené nadpisy nebo velká písmena různými klikyháky nebo ornamenty? Pokud ano, gratulujeme. Ještě než jste poznali slovo doodle, doodling už jste provozovali. Jen jsme tomu říkali hezky česky, čmáranice.
Bláznivé umění
Přesný význam slovo doodle dostalo již v 17. století. Znamenalo bláznovství, šílenství nebo pošetilost. Na začátku 20. století pozvolně splynulo s výrazem dawdle (krátit si čas, nudit se). V roce 1936, po premiéře filmu Mr. Deeds Goes To Town bylo tolik lidí uchváceno jeho hlavním hrdinou, který se odreagovával právě čmáráním, se slovo doodle vžilo natolik, že už zůstalo pro tuto činnost pevně zakořeněno i v myslích skutečných umělců. A stalo se alternativním výtvarným uměleckým směrem. Jedním z prvních průkopníků Doodle Art byli Erasmus nebo John Deats.
Doodling léčí
Doodling jako takový nemá žádná pravidla. Doodle kresby mohou mít podobu textur, šraf, karikatur, ornamentů, ale i třeba mandal nebo klasických obrazů. Jediným nepsaným pravidlem doodlování je v opakování tvarů.
Doodling se tak stává nenásilnou a příjemnou formou relaxace, při níž zcela uvolněně a bezmyšlenkovitě tvoříme své vlastní představy a fantazie. Zaplnit papír svými vlastními doodle můžeme i když nemáme absolutně žádné výtvarné nadání. S každým takovým doodle přichází pocit sebedůvěry a polechtání sebevědomí. Doodling nenápadně léčí naši duši.
Od doodle k zentangle
Pokud jste bezmyšlenkovitému čmárání propadli naplno a chtěli byste své tvorbě dát trochu nějakou formu, zaměřte se na zentangle. V podstatě se jedná o doodling, podpořený zenovou koncentrací a soustředěním. Zentangle se vyznačuje především vzory a sofistikovanějšími tvary. Nakreslit si svoji vlastní předlohu k vybarvení je zážitek, který se lze snadno naučit. Stačí se nebát a zkoušet a zkoušet a zkoušet. Anebo se nechat inspirovat některou z naučných knih.
Chvíle plné odpočinkového doodlingu, vybarvování omalovánek nebo dělání toho, co vás baví, vám s láskou přeje Coloring Martina